Jako ryba ve vodě
(02.10.08) Časopis Ring Extrémní výkony přitahují pozornost veřejnosti a dělají reklamu celému sportu. Rekreační freediving si, ale může užívat každý.“ Říká vyznavač tohoto adrenalinového dobrodružství Daniel Exner, jenž také působí jako trenér začínajících potápěčů. „Jde o jakýsi návrat ke kořenům a odpočinek od přetechnizovaného světa.
Je prospěšné umět se odpoutat od běžných starostí, naučit se správně dýchat a jakoby se očistit. Navíc ve spojení s mořem a oploutvenými tvory.“ Na volném potápění mu nejvíce imponuje Svoboda pohybu. „Když se potápíte s dýchacím přístrojem, odsoudíte se do role pouhého pozorovatele světa ticha, navíc jeho hluk odhání ryby. Při freedivingu se stáváte součástí podmořské říše. Prostě se cítíte jako ryba ve vodě“, směje se.
Sport pro každého
K freedivingu je zapotřebí šnorchl, ploutve, maska a neoprén. Základní výbava vyjde zhruba na deset tisíc korun. Od obyčejného šnorchlování se liší jak hloubkou ponoru, tak hloubkou znalostí o potápění. „Dostat se sto metrů pod vodu a zase zpět na jeden nádech nemůže být náhoda,“ podotýká Daniel Exner, který tvrdí, že téměř každý, kdo se nebojí vody, se může naučit potápět do hloubky okolo třiceti metrů.“Většinou ani věk či pohlaví nehraje velkou roli. Tělo každého člověka v sobě skrývá mechanismy, které má společné třeba s delfíny nebo tuleni. Po jejich spuštění tělo omezí výdej energie a přirozené procesy se utlumí. Bez vzduchu a pod vodou můžete vydržet mnohem déle, než si dokážete představit!“
Jak moc je tento sport nebezpečný?“Pokud se dělá na vlastní pěst, tak skutečně nebezpečí hrozí. I v bazénu je dobré mít někoho, kdo vás při ponoru jistí,“ varuje instruktor freedivingu.“Kromě zmiňovaného bazénu se dá i v české přírodě docela slušně potápět, ale moře jemoře. Dobře dostupné je Středozemní moře, ale s podmořským životem je to tam trochu slabší. Relativně dobře je na tom třeba Egypt a Rudé moře. Ale vymyslte se dá ledacos, záleží na tom, jestli člověk hledá lokalitu, nebo svůj pocit.
Petr Hudeček