Freediving

FREE YOUR MIND!

první škola freedivingu v Čechách

Martin Štěpánek

(20.09.08) Časopis Mateřídouška

Ahoj Martine při svých rekordních ponorech jsi musel na jeden nádech pod vodou vydržet necelé 4 minuty (netrénovaný člověk vydrží zhruba 30 vteřin!) jak jsi trénoval takovou výdrž?

Výdrž na nádech se netrénuje jenom zadržováním dechu. Můj trénink zahrnuje hodně plavání, jízdy na kole, dechových cvičení a prvků z jógy. Na to, abych vydržel dlouho nedýchat musím trénovat nejen tělo, ale i mysl.<

p>Vzduch ti musí vydržet na cestu dolů a zpět k hladině. Jak poznáš, kdy už se máš začít vracet?

Při tréninkových ponorech zvětšuji hloubku postupně, občas jen metr po metru. Poté, co se úspěšně vrátím k hladině, promítnu si v duchu celý ponor znovu. Pokud je vše v pořádku a cítím se dobře, odvážím se posunout příští značku o další metr hlouběji.

Co hrozí pokud to potápěč špatně odhadne?

Při potápění na nádech bez správného tréninku a vědomostí toho hrozí poměrně dost. Nejčastějším nebezpečím je tzv.“blackout“ – ztráta vědomí z nedostatku kyslíku. To se může stát každému a nemusí se přitom snažit o nějaký vrcholný výkon. Občas i nesprávné rozdýchání před ponorem může vést k situaci, kdy tělo nedá signál k nadechnutí, ačkoli mu dochází kyslík.

Už se ti to někdy stalo ?

Zatím ne, vím jak správně dýchat před ponorem a neriskuji. Ale pro jistotu se někdy nepotápím sám, i když si jdu jen zašnorchlovat pro radost, jsem vždy s někým, kdo ví, jak se v dané situaci zachovat.

A co všechno může ohrozit pokus o světový rekord?

Takových hrozeb je řada-od nepříznivého počasí, přes nemoc až po špatnou organizaci lodí a jistících potápěčů. Horší ale je, že může nastat nějaká nepředloženost, pro kterou nemáme náhradní plán.

Potápíš se většinou v moři (kromě ponorů po ledem). Proč ne třeba v některých z našich přehrad? Předpokládám, že pro tebe nejsou dost hluboké …

Hloubka je jedna věc, ale freediving si člověk může užít i bez závratných hloubek. V Čechách se nepotápím tak často, protože v létě jezdím po světě a závodím a v zimě se mnou do vody nikdo nechce jít =o).

Kvůli potápění ses dokonce odstěhoval do Ameriky na Floridu. Jak se ti tam líbí?

Pro to, co dělám je Florida ideální místo. Počasí je tu úžasné a teplé moře mám hned před domem.

Původně jsi ale z Náchoda, vystudoval jsi lesnickou školu. Jak tě napadlo věnovat se právě takovémuto sportu?

Moje maminka závodně plaval, a tak i ze mě chtěla mít plavce. Odmala jsem tedy strávil mnoho času v bazénech. V sedmi či osmi letech jsem se zamiloval do klasického potápění. Přes léto jsme se potápěli, v zimě trénovali plavání s ploutvemi. Začalo mě to bavit – moji oblíbenou disciplínou byl sprint na 50m pod vodou. Zřejmě proto, že jsem těch „padesátek“ pod vodou uplaval hodně, vypěstoval jsem si dobrou výdrž na nádech. A pak jsem začal být zvědavý, jak daleko či jak hluboko na jeden nádech doplavu.

Jak se tvůj koníček zamlouval rodičům?

Maminka by asi byla radši, kdybych plaval, ale myslím si, že i tak se jí to líbí. Přestože o mě mají rodiče trochu strach, stále mi velmi fandí. Když si představím tu modrou hlubinu a spoustu minut bez možnosti se nadechnout, přijde mi to jako hodně adrenalinový sport… Je to spíš naopak. Freediving je sport o kontrole vlastního těla a mysli. Kdyby tělo začalo během ponoru produkovat adrenalin, nejspíš bych zpátky k hladině nedoplaval. Adrenalin zvyšuje tepovou frekvenci, a tedy i spotřebu kyslíku.

Proč se ti líbí víc volné potápění než to klasické s přístrojem?

O tom bych mohl vyprávět celé hodiny. Hlavním důvodem je ta svoboda v pohybu a ve vnímání, kterou volné potápění mají oproti přístrojům navlečeným v hromadě harampádí. Navíc nevypouštíme žádné bubliny, které obyčejně plaší ryby a ostatní živočichy. Mořská fauna nás tak více respektuje a nebojí se přiblížit.

V moři žije řada zajímavých živočichů, ale někteří umějí být nebezpeční. Už tě některý z nich vyděsil? Člověka občas překvapí velká ryba či žralok, když se nečekaně vynoří někde za útesem, ale přímo vyděšený jsem ještě nebyl. Freediving pro mě znamená jen příjemné zážitky.

Které setkání bylo nejpříjemnější?

Každé podvodní dobrodružství je vyjímečné. Jiné je následovat ladně a majestátní velryby a jiné je hrát si s delfíny či lachtany. Kapustňáci ve vás zanechají odlišné dojmy než dotěrní rejnoci. Mám i velmi hezké zážitky z potápění se zvířaty, který na první pohled většina lidí nepovažuje za přátelská. Potápěl jsem se se žraloky a aligátory. Když člověk ví, co si může dovolit, tak i nimi může zažít pěkný ponor.

Slyšela jsem, že lidé, kteří se věnují volnému potápění, musejí jíst zdravě. Jinak se jim může snížit schopnost výdrže bez nadechnutí. Jak vypadá tvůj jídelníček?

Vyvážená strava je pro mě klíčová. Určitě nesmím zapomenout na ovoce a zeleninu, protože vitaminy jsou pro freediving velmi důležité. Nezbytný je taky správný pitný režim. Černý čaj, kokakola, alkohol a fritovaná jídla náš výkon naopak výrazně snižují.

A máš někdy chuť dát si něco dobrého, ale ne úplně zdravého?

Naštěstí se to nestává moc často. Můj dietolog říká, že jsem štastný člověk, protože mi chutnají zdravá jídla a na ta špatná nemyslím. Občas, ale dostanu chuť na tlačenku s cibulí nebo maminčinu svíčkovou.

Věnuješ se i jiným sportům?

Když mi zbyde chvilka času, tak skočím na prkno a jdu surfovat. Vypadá to sice jako klidná projížďka, ale je to dřina. Ovšem hlavně zábavný způsob jak posílit celé tělo.

Zbývá ti nějaký volný čas?

Závodní forma volného potápění je vrcholový sport jako každý jiný. Koneckonců je velká a pokud chci být na špici, musím tomu dát všechno. Volného času tedy moc nebývá.

Hodně lidí jezdí na prázdniny k moři, aby si u něj odpočinuli. Pojedeš si ty někam jinam „odpočinout od moře“?

Já jezdím za rodiči do Krkonoš. Celý rok jsem u moře, a tak se mě stýská po horách, ve kterých jsem vyrůstal. Musím se však přiznat, že když se nedostanu domů do %Cech tak se jedu zase potápět.

Kurzy volného potápění jsou určeny spíš dospělákům, ale protože mě tato disciplína opravdu zaujala, koupila jsem si speciální monoploutev, abych mohla zatím trénovat plavání po vodou. Jak se ti líbí?

Ploutev máš,Ájo, moc hezkou. Víš, že mám podobnou =o)?

Martine moc děkuji za rozhovor a přeji hodně příjemných podmořských zážitků.

Ája

© 2017 Freediving.cz® | Starší verze webu |