Freediving

(05.11.09) K vrakům na nádech. Nejdříve mi to přišlo jako divný nápad, k vrakům cítím respekt, který hraničí až s nepříjemným pocitem při představě dramatických a tragických událostí, které se při potopení lodi odehrávají. Navíc ani všichni přístrojoví potápěči nemají oprávnění k jejich návštěvě. Potápěčské báze často vyžadují pro ponory na vracích alespoň dvouhvězdičkovou (nebo ekvivalentní) potápěčskou kvalifikaci. Freediver mít potápěčskou kvalifikaci nemusí a na nádech může prozkoumat třeba celý vrak, ovšem o to může celá záležitost být nebezpečnější..

FREE SALEM

Kotvíme nad vrakem Salem Express nedaleko egyptské Safagy, který leží mezi patnácti a třiceti metry. Na palubě domlouváme postup potápění. Dohodnuto, do vody a na věc. Z freediverské bójky je k vraku v hloubce spuštěno lano, a tak už nic našemu pokusu nebrání. Přístrojoví potápěči včetně fotografa a kameramana zmizeli pod hladinou a freediveři dokončují svoji nezbytnou přípravu. Vím, že ponory k vraku jsou na psychiku člověka náročnější než je obvyklé, proto se tentokrát snažím provést přípravu co možná nejprecizněji.

V poslední fázi dechového cvičení se začínám konečně uvolňovat, nastal čas prvního ponoru. Se zavřenýma očima pomalu ručkuji po laně a v duchu si představuji jak ponor bude asi probíhat. Respekt z vraku, kvalitní příprava a dobré podmínky dohromady působí pozitivně a již při prvním sestupu se cítím velmi dobře. Potápěcí reflex se nastartoval, cítím že to půjde. A doufám že i ostatním.

Dole působíme na ostatní návštěvníky vraku jako nevídaná atrakce. Sleduji překvapené pohledy přístrojových potápěčů ve chvílích, kdy se kolem nich prosmýkne postava bez lahví na zádech. Člověk vybavený pouze nejnezbytnější výstrojí, který vklouzl do vody, zatajil dech a po několika záběrech ploutvemi se ocitl na místech, kde žili a toužili lidé svůj každodenní život a na kterých svůj život někteří z nich i ztratili. Zvláštní.

Během sestupů si postupně prohlížím trup, který sedí na dně poměrně krátkou dobu a jako celek je v relativně dobrém stavu. I když tenčí plechy a přepážky jsou již prorezivělé a z vraku navíc trčí ostré předměty a ocelová lana. Je tu spousta otvorů, dveří či oken, kterými by se dalo vniknout dovnitř. Každý průnik je ovšem dobré zvážit, jeden nádech nevydrží věčně. A na rozpadajícím se vraku si nemůžete být jistí téměř ničím…

VELMI OPATRNĚ!

Při takovémto, dá se určitě říci extrémním způsobu potápění je potřeba dodržovat několik zásad. V žádném případě by se volný potápěč neměl na vraku potápět sám. Měl by vždy být jištěn jednak znalým partnerem na hladině, který je navíc schopen mu poskytnout účinnou pomoc a záchranu i v případě jeho pádu na dno. V takovém případě by se freediveři neměli potápět na vraku, u kterého nejsou schopni dosáhnout s dostatečnou rezervou mořského dna.

Pouze pokud jsou do akce aktivně zapojeni přístrojoví potápěči.

Není také žádným tajemstvím, že při výstupu freedivera k hladině dochází k rychlému poklesu parciálního tlaku kyslíku v jeho těle. To může v případě přecenění schopností nebo při vzniku nečekané situace vést ke ztrátě vědomí (tzv. blackout) těsně pod hladinou. Proto je žádoucí, aby jistící freediver přišel svému partnerovi při jeho výstupu naproti zhruba do deseti metrů a jistil jej až k hladině. Také je vždy vhodné, aby freedivera jistil jeden nebo více přístrojových potápěčů přímo na vraku. Nezbytné je to v případě, když se freediver rozhodne vplout i do na první pohled přístupné prostory. Zde je na místě nejvyšší opatrnost! Je známo mnoho případů, kdy se z útrob vraku nevrátili i přístrojoví potápěči s dostatečnou zásobou dýchacího plynu, kteří uvnitř zabloudili nebo uvízli za některou část výstroje. K vraku je také vždy vhodné připevnit lano s bójí na hladině. Lano umožní volnému potápěči bezpečně relaxovat před sestupem a může mu pomoci při výstupu . Je také nejvítanější pomůckou v případě silnějšího proudu. Kromě toho umožňuje snadné rozpotápění a aktivaci potápěcího reflexu.

Aby člověk zvládl dovednosti a zafixoval si správné postupy spojené s potápěním na nádech, je dobré absolvovat kurz. Jeho součástí je právě bezpečnost a nácvik záchrany partnera. Kurz také odhalí potenciál každého jedince. Freediving může být krásný i bezpečný zároveň.

RÁMEČEK

S FREEDIVINGEM NA VRACÍCH jsme začali minulý rok v Egyptě v Rudém moři na vraku lodi Thistlegorm. Letos v květnu jsme v Rudém moři pokračovali a potápěli se na vraku trajektu Salem Express, na vraku u Bluff Point na východní straně ostrova Gobal Shaghir v Gubalské úžině a konečně na vraku Ghiannis D. v Gubalské úžině. Z těchto akcí připravuje dokumentarista a podvodní kameraman Miroslav Hrdý sérii krátkých dokumentů nazvanou WRECK FREE. e-mail:hrdy@bigheart.cz

PROFILY:

Ing. Jan Hájek se věnuje potápění a podvodní fotografii. Fotografie a články publikuje v časopisech a novinách, přispívá do knižních publikací a vydává podvodní kalendáře. e-mail:uwfoto@volny.cz

Daniel Exner patří k české freedivingové špičce a je spoluzakladatelem české sekce mezinárodní organizace pro rozvoj freedivingu - AIDA ČR. e-mail:dexner@volny.cz